Ročník 12, číslo 1, 2020
Články publikované v najnovšom čísle Studia Biblica Slovaca
Some Major Israelite Figures in the Former Prophets in the Tradition of the Septuagint
Emanuel TOV
ročník 12, číslo 1, 2020, strany 1-23
DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCYMV5960
Abstrakt
Táto štúdia rozoberá niekoľko hlavných postáv Izraela, ktoré vystupujú v skorších prorokoch, a skúma ich predstavenie v Septuaginte. Septuaginta je preklad, avšak prekladatelia jednotlivých kníh mohli znázorniť biblické postavy odlišne od ich zobrazenia v MT; napr. v gréckych prekladoch sa mohli dochovať pozostatky starovekých tradícií odlišných od tých v MT. Je potrebné pamätať na to, že kánon v LXX sa skladá z rôznych typov prekladov. Grécka verzia Knihy Jozue napríklad odzrkadľuje iba niekoľko odlišných tradícií o Jozuem, zatiaľčo v gréckej verzii 1Kr nachádzame veľa tradícií o Šalamúnovi odlišujúcich sa od tých v MT. Grécka verzia Knihy kroník zasa obsahuje len veľmi málo navzájom sa odlišujúcich tradícií. Preklad každej jednej knihy je teda osobitý. Grécka forma 1Kr (3Krľ v LXX) však predstavuje skôr výnimočný prípad. Dá sa povedať, že ide skôr o výnimku než o pravidlo. Len ak sa opis postáv v gréckej verzii líši od toho v hebrejskom texte, môžeme získať informácie o ich opise v LXX. Grécky preklad Septuaginty zdôrazňuje Šalamúnovu múdrosť a zmierňuje jeho hriechy, tiež pozitívnejšie rozpráva o hriešnikoch, akými boli Jeroboam a Achab.
From Miracle-makers Elijah and Elisha to Jesus and Apocrypha
Peter DUBOVSKÝ
ročník 12, číslo 1, 2020, strany 24-42
DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCYNA9724
Abstrakt
V tomto článku autor porovnáva Eliášové e Elizeové zázraky. Na základe tohto porovnania autor predložil profil proroka, ktorý robil zázraky. Tento profil je potom porovnaný s profilom iných postáv Starého Zákona, ktoré tiež robili zázraky ako aj s Ježišom tak v evanjeliách ako aj apokryfných spisoch.
Rahab the Prostitute in the New Testament
Ladislav TICHÝ
ročník 12, číslo 1, 2020, strany 43-50
DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCYUU7479
Abstrakt
Rachab, která byla nevěstkou v Jerichu (Joz 2,1) a ukryla dva izraelské zvědy (vv. 4-6), a proto byla uchráněna s celým svým domem před zkázou (6,17-25), je jmenována na třech místech v Novém zákoně: Mt 1,5; Žid 11,31 a Jak 2,25. Příspěvek se snaží tyto krátké zmínky analyzovat, vysvětlit a poukázat na teologický význam těchto textů. Pro teologické poselství Matoušova evangelia je výmluvné, že Rachab je jmenována mezi předky Ježíše Krista. A neméně významné jsou zmínky v listech. V nich je Rachab, přes své hříšné řemeslo, dána za příklad víry (Žid 11,31) a skutků (Jak 2,25). Mezi oběma texty neexistuje protiklad, třebaže je „víra“ v jednom a „skutky“ ve druhém, protože obojí patří k sobě, jak to např. vyjádřil apoštol Pavel ve svém teologicky velmi důležitém prohlášení v Gal 5,6: „rozhodující je víra, která se projevuje láskou“.
Elijah: His Role and Importance in the Gospel of Luke
Petr MAREČEK
ročník 12, číslo 1, 2020, strany 51-70
DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCYVM7698
Abstrakt
Tato studie na základě výkladu textů Lukášova evangelia, kde je Eliáš uveden buď výslovně (1,17; 4,25.26; 9,8.19.30.33) nebo implicitně (7,11-16.18-23.24-28; 9,51.54-55.61-62), poukazuje na jeho roli a význam v tomto evangeliu. Obraz Eliáše v Lk je komplexní. Jan Křtitel je několikrát spojen s Eliášem: výslovně v Lk 1,17 (předpověď anděla Gabriela) a implicitně v 1,76 (proroctví Zachariáše) a v 7,27 (hodnocení Ježíše). Na druhou stranu je Ježíš zobrazen také s rysy proroka Eliáše: vystoupení v Nazaretě (4,25-26; srov. 1Kr 17,1.8- 16), vzkříšení syna naimské vdovy (Lk 7,11-17; srov. 1Kr 17,8-24), scéna s člověkem, který se spontánně nabízí Ježíšovi za učedníka (Lk 9,61-62; srov. 1Kr 19,19-21). Jan Křtitel je spojen s Eliášem, jako předchůdcem a připravovatelem na Pána (= Ježíše) po způsobu proroctví Mal 3,1.23-24, naproti tomu Ježíš je spojen s Eliášem deuteronomistického cyklu 1Kr 17–2Kr 2. Ježíš však není Elia redivivus. On je „víc než Eliáš“. On je „Boží Mesiáš“ (Lk 9,20), který nepůsobí jako horlivý reformátor, ale který přináší spásu.
Alegorická exegéza gréckych filozofov ako pozadie helenistickej exegézy Biblie. Literárno-kultúrny prehľad
Helena PANCZOVÁ
ročník 12, číslo 1, 2020, strany 71-102
DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCZBJ6908
Abstrakt
V čase orálnej kultúry grécke eposy boli schopné reagovať na súdobú situáciu. No keď boli kanonizované, túto možnosť stratili. Grécki filozofi však v alegorickej exegéze objavili prostriedok, ktorý im umožňoval adaptovať obsah týchto eposov na meniacu sa situáciu. V priebehu starovekých gréckych dejín sa objavilo niekoľko interpretačných prístupov, ktoré spája predpoklad, že básnický text „hovorí niečo iné“ (ἄλλα ἀγορεύει). Alegorický výklad buduje na analógii. Dá sa aplikovať na rôzne aspekty ľudskej skúsenosti, a tak je niekoľko typov výkladu: prírodný, historický, morálny, psychologický a mystický. Helenistickí Židia v Alexandrii boli v podobnej kultúrnej dileme. Pri jej spracovávaní sa nechali inšpirovať gréckymi filozofmi. Aj pri výklade Biblie alegória slúžila na premostenie priepasti medzi znením starých textov a novou kultúrnou situáciou helenizovaných židov.
Biblica 99 (2018)
Jaroslav MUDROŇ
ročník 12, číslo 1, 2020, strany 103-109
DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCZBT7171
ARCANGELI, Davide: Tipologia e compimento delle Scritture nel Vangelo di Giovanni. Analisi di alcuni raconti del Quatro Vangelo (SRivBib 66), Bologna: EDB, 2019. p. 280. ISBN 978-88-1030-256-9.
Alessandro CAVICCHIA
ročník 12, číslo 1, 2020, strany 110-117
DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCZMJ5015
Konferencia Proroci v Badíne 13. – 15. decembra 2019
Miroslav VARŠO
ročník 12, číslo 1, 2020, strany 118-123
DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCZNS2381
Umrel biblista a teológ prof. Petr Pokorný
REDAKCIA
ročník 12, číslo 1, 2020, strany 123-124
DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCZZO1256