ročník 12, číslo 1, 2020, strany 51 – 70

DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCYVM7698
Publikované online: 2020-06-01
Publikované tlačou: 2020-06-30

Abstrakt: Tato studie na základě výkladu textů Lukášova evangelia, kde je Eliáš uveden buď výslovně (1,17; 4,25.26; 9,8.19.30.33) nebo implicitně (7,11-16.18-23.24-28; 9,51.54-55.61-62), poukazuje na jeho roli a význam v tomto evangeliu. Obraz Eliáše v Lk je komplexní. Jan Křtitel je několikrát spojen s Eliášem: výslovně v Lk 1,17 (předpověď anděla Gabriela) a
implicitně v 1,76 (proroctví Zachariáše) a v 7,27 (hodnocení Ježíše). Na druhou stranu je
Ježíš zobrazen také s rysy proroka Eliáše: vystoupení v Nazaretě (4,25-26; srov. 1Kr 17,1.8-
16), vzkříšení syna naimské vdovy (Lk 7,11-17; srov. 1Kr 17,8-24), scéna s člověkem, který
se spontánně nabízí Ježíšovi za učedníka (Lk 9,61-62; srov. 1Kr 19,19-21). Jan Křtitel je
spojen s Eliášem, jako předchůdcem a připravovatelem na Pána (= Ježíše) po způsobu
proroctví Mal 3,1.23-24, naproti tomu Ježíš je spojen s Eliášem deuteronomistického cyklu
1Kr 17–2Kr 2. Ježíš však není Elia redivivus. On je „víc než Eliáš“. On je „Boží Mesiáš“ (Lk
9,20), který nepůsobí jako horlivý reformátor, ale který přináší spásu.