ročník 12, číslo 1, 2020, strany 43 – 50

DOI: https://doi.org/10.64438/sbsCYUU7479
Publikované online: 2020-06-01
Publikované tlačou: 2020-06-30

Abstrakt: Rachab, která byla nevěstkou v Jerichu (Joz 2,1) a ukryla dva izraelské zvědy (vv. 4-6), a proto byla uchráněna s celým svým domem před zkázou (6,17-25), je jmenována na třech místech v Novém zákoně: Mt 1,5; Žid 11,31 a Jak 2,25. Příspěvek se snaží tyto krátké zmínky analyzovat, vysvětlit a poukázat na teologický význam těchto textů. Pro teologické poselství Matoušova evangelia je výmluvné, že Rachab je jmenována mezi předky Ježíše Krista. A neméně významné jsou zmínky v listech. V nich je Rachab, přes své hříšné řemeslo, dána za příklad víry (Žid 11,31) a skutků (Jak 2,25). Mezi oběma texty neexistuje protiklad, třebaže je „víra“ v jednom a „skutky“ ve druhém, protože obojí patří k sobě, jak to např. vyjádřil apoštol Pavel ve svém teologicky velmi důležitém prohlášení v Gal 5,6: „rozhodující je víra, která se projevuje láskou“.